Tata

^EmiPro Tebe táta!
Táta ratata!

^EmiČernej les máš, ^Amiholka, před se^Emibou,
^Emidej bacha, vlci jsou ^Amihlado^Emiví.
^EmiTy to víš, ale nesly^Cšíš to ^Emiráda.
^EmiZapadá zdroj ^Amisvětla za ob^Emizor.
^EmiSlyš: osud o tom víš ^Amikulo^Emivý!
^EmiPozor dej! Ať se ^Cnedotkneš ^Emihada!

^DDokud s tebou můžu chvíli po tvý cestě ^Gjít,
^Emiza ruku tě podržím ^Dmi7jestli budeš ^Amichtít.

Jsem tvůj táta. Ratatata.

^EmiDej si pozor, holčič^Cko, ^Emiať se v lese ^Dneztra^Gtíš.
^GKdyž tě jednou ^Dpolkne ^Amistín, ^Dna cestu se ^Eminevrátíš.
^EmiDo nejhlubších černejch ^Clesů ^Emitátové už ^Gnemůžou.
^GDrž se, holka, světla ^Amiv dálce, ^Dmi7stíny totiž ^Emijenom lžou.

Divnej svět, fuj, to ti nabízím,
vím, dítě si málo vybírá.
Vina, vina ta mi solí žití.
Musím jít sám do tmy za světlem.
Teď! Už je čas, ono skomírá.
Jede dál velkej vůz, kus ti chytím!

Já jsem štít, klid, dokud můžu stát,
rád budu bojovat, jsem tvůj hrad.
Přísahám lásku upřímnou tvý mámě.
Celej svět sám nikdy nezdolám.
Vím, proto nechci lhát. Častokrát
sen končí jen rozcupován v jámě.

Dej si pozor, holčičko, ať se v lese neztratíš.
Když tě jednou polkne stín, na cestu se nevrátíš.
Do nejhlubších černejch lesů tátové už nemůžou.
Drž se, holka, světla v dálce, stíny totiž jenom lžou